The Czech Language
Main page > Fiction, poems and other genres > Czech literature > Karel Čapek > Cambridge a Oxford 		Czech National Flag

Cambridge a Oxford

Nejdříve má člověk dojem provinciálního města; a náhle, pro pána, čí je tenhle starý zámek? To je studentská kolej s třemi dvory, vlastní kaplí, královskou síní, kde jedí studenti, parkem, hřišti a já nevím čím ještě. A tady je druhá, ještě větší, se čtyřmi dvory, parkem za řekou, vlastní katedrálou,


ještě větší gotickou jídelnou, pětistyletým trámovím, galerií starých portrétů, ještě staršími tradicemi a ještě slavnějšími jmény. Třetí pak je nejstarší, čtvrtá se vyznamenává vědami, pátá atletickými rekordy, šestá nejpěknější kaplí, sedmá nevím už čím, a protože jich je přinejmenším patnáct, spletl jsem si je všechny; vidím jen hradovité paláce perpendikulárního slohu, ohromná nádvoří, kde běhají páni žáci v černých talárech a čtverhranných baretech s třapečkem, z nichž každý má své dva nebo tři pokoje v těchto zámeckých křídlech; vidím gotické kaple vykuchané protestantismem, hodovní síně s estrádou pro masters a fellows, ctihodné uzené portréty earlů,

státníků a poetů, kteří odtud vyšli, vidím proslulé backs, totiž zadky kolejí nad říčkou Cam, přes niž jsou hozeny mosty do staletých kolejních parků; pluji po něžné říčce mezi backs a parky a myslím na naše studenty, na jejich hubená břicha a boty prošoupané běháním po přednáškách. Klaním se ti po pás, Cambridgi, neboť dostalo se mi cti jíst na estrádě mezi učenými masters v síni tak ohromné a staré, že mi bylo, jako by se mi to jen zdálo; zdravím tě oběma rukama, Cambridgi, neboť dostalo se mi radosti jíst se studenty, masters a jinou mládeží z hliněných hrníčků v Půlměsíci; a bylo mi dobře mezi nimi.

A viděl jsem trávníky, na které smí vstoupit jen master a nikoliv undergraduate, a schody, na kterých smí hrát v kuličky jen graduate a nikoliv student; viděl jsem profesory v králičině a pláštích červených jako langusta, viděl jsem, jak graduovaní klekají a líbají ruku místokancléřovu; z těch všech divů jsem mohl nakreslit jen jednoho ctihodného kolejního probošta, jenž mi nalil sklenku sherry aspoň tak starého jako starý Pitt.

Zpaměti jsem pak nakreslil koleje cambridgeské, jak se mi o nich několikrát zdálo; ve skutečnosti jsou ještě větší a krásnější.

Někdy se mi také zdává o cambridgeském


králíkovi. Dali mu tam dýchat nějaký plyn, aby se podívali, co tomu říká jeho králičí slezina; viděl jsem ho umírat, dýchal překotně a poulil oči. Nyní mne strašívá ve snách; buď Bůh milostiv jeho ušaté duši.

Co mám nyní říci špatného o Oxfordě? Nemohu chválit Oxford, chvále Cambridge; a mé přátelství s Cambridgí mne zavazuje, abych dštil síru a oheň na hrdopyšný Oxford. Bohužel se mi tam docela líbilo; koleje tam jsou ještě větší a snad ještě starší, mají krásné tiché parky, galerie předků stejně slavných, hodovní síně, památky a důstojné pedely; ale veškerá tato paráda a tradice není pro každého; zdá se, že jejím účelem není pěstit učené odborníky, nýbrž pány. Představte si, že by naši studenti obědvali přinejmenším ve Valdštejnském sále na těžkém starém stříbře, obsluhováni číšníky v livrejích, zpracováváni ke zkouškám domácími profesory v posluchárnách vybavených všemi druhy klubovek, křesel a lehátek; představte si - Ale ne, hoši, nic si z toho nedělejte.


Věra Schmiedtová, ©2001

Dánsko <<top of the page>> Stará města