The Czech Language Main page > Translations and parallel texts > The evolution of the Bible translations > Apokapyptická nevěstka na šelmě (Ap 17,1-8)

---

Apokapyptická nevěstka na šelmě (Ap 17,1-8)

Et venit unus de septem angelis, qui habebant septem phialas, et locutus est mecum, dicens: Veni, ostendam tibi damnationem meretricis magnae, quae sedet super aquas multas, cum qua fornicati sunt reges terrae, et inebriati sunt, qui inhabitant terram de vino prostitutionis eius. Et abstulit me in spiritu in desertum. Et vidi mulierem sedentem super bestiam coccineam, plenam nominibus blasphemiae, habentem capita septem et cornua decem. Et mulier erat circumdata purpura et coccino, et inaurata auro, et lapide pretioso et margaritis, habens poculum aureum in manu sua, plenum abominatione et immunditia fornicationis eius; et in fronte eius nomen scriptum: Mysterium: Babylon magna, mater fornicationum at abominationum terrae. Et vidi mulierem ebriam de sanguine sanctorum et de sanguine martyrum Jesu. Et miratus sum, cum vidissem illam, admiratione magna. Et dixit mihi angelus: Quare miraris? Ego dicam tibi sacramentum mulieris et bestiae, quae portat eam, quae habet capita septem et cornua decem. Bestia, quam vidisti, fuit, et non est; et ascensura est de abysso, et in interitum ibit; et mirabantur inhabitantes terram (Quorum non sunt scripta nomina in Libro vitae a constitutione mundi) videntes bestiam, quae erat, et non est.

České překlady (Zj 17,1-8)

Leskovecká bible (z konce 14. stol.)

E, přijide jěden z sedmi andělóv, jenž měl bieše sedm báň zlatých, i promluvi ke mně a řka: Poď, ukáži tobě zatracenie hřiešnicě veliké té, ješto sedí nad mnohými vuodami, s nížto jsú hřěšili králi zemščí. A zpili sú sě ti, ješto na zemi přěbývají, vínem zjěvného hřěšenie jejie. I vztrže mě v duchu na púšči i uzřěch ženu sediece na zvěři črvenej, plnej jmen zlořěčených, s sedmi hlavami a s desěti rohy. A ta žena bieše oděna v králové rúcho a v črvené barvy hedvábie a uzlacena zlatem a kamením drahým a perlami, plna mrzkosti a nečistoty, držieci pitie zlaté v rucě v svej hřiechóv jejie. A na jejie celé jmě napsané: Tajnost skrytá, město veliké Babylon, Mátě všěch vilností a ohavenství zemských. I uzřěch ženu, ana sě zapila krví svatých a krví mučedlníkuov Ježíšových. A podivich sě, když ju uzřěch, podivením velikým. E, vecě anděl ke mně: Proč sě divíš? Já tobě povědě tajnost dávno skrytú o tejto ženě a o zvěři, ješto ju nese, ješto jmá sedm hlav a desět rohóv. Ta zvěř, jížtos viděl, byla jest i juž nenie skrzě pekelnú propast. A ma vzníti na věčné zatracenie. Pojde i budú sě diviti přěbývající na zemi, jichžto jména nejsú psána v knihách věčného živuota od počátka světa, vidúce zvěř, ješto j' byla a juž nenie.

Nový zákon Blahoslavův (z r. 1568)

I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou řka ke mně: Poď (Slyš), ukážiť tobě odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých, s kteroužto smilnili králové země, a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země. I odnesl mne na poušť v duchu a viděl sem ženu sedící na šelmě brunátné (červené); (a ta šelma) plná byla jmén rouhání, a měla sedm hlav a deset rohův. Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem a ozdobená (pozlacená) zlatem, a kamením drahým, i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého. A na čele jejím napsané jméno Tajemství, Babilon veliký, Mátě smilstva a ohavností země. A viděl sem ženu tu opilou krví Svatých, a krví mučedníků Ježíšových; a viděv ji, divil sem se (jí) divením velikým. I řekl mi Anděl: Co (Proč) se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, majicí hlav sedm a rohův deset. Šelma, kteroužs viděl, byla a (již) není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. A diviti se budou bydlitelé země (ti, kterýchžto jména nejsou napsaná v knihách života od ustanovení světa) vidouce šelmu, kteráž byla a není, avšak jest (zůstává).

Ekumenický překlad z r. 1991

Tu přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm nádob, a promluvil ke mně: "Pojď se mnou, ukážu ti soud nad velikou nevěstkou, usazenou nad vodami, se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země." Anděl mě odvedl ve vytržení ducha na poušť. Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích. Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství, a na čele měla napsáno jméno - je v něm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi." Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl. Ale anděl mi řekl: "Čemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese. Ta dravá šelma, kterou jsi viděl, byla a není; vystoupí ještě z propasti, ale půjde do záhuby. A užasnou ti obyvatelé země, jejichž jméno není od založení světa zapsáno v knize života, až uvidí, že ta dravá šelma byla a není, a zase bude.

Karel Kučera, ©2001