The Czech Language
Main page > Translations and parallel texts > The evolution of the Bible translations > Izaiáš o trpícím služebníkovi (Is 53,1-7)
Czech National Flag

Izaiáš o trpícím služebníkovi (Is 53,1-7)

Latinsky (Vulgáta)

Quis credidit auditui nostro?
Et brachium domini cui revelatum est?
Et ascendet sicut virgultum coram eo,
et sicut radix de terra sitienti.
Non est species ei, neque decor, et vidimus eum,
et non erat aspectus, et desideravimus eum;

despectum et novissimum virorum,
virum dolorum, et scientem infirmitatem,
et quasi absconditus vultus eius et despectus,
unde nec reputavimus eum.

Vere languores nostros ipse tulit,
et dolores nostros ipse portavit,
et nos putavimus eum quasi leprosum,
et percussum a Deo, et humiliatum.

Ipse autem vulneratus est propter iniquitates nostras,
attritus est propter scelera nostra;
disciplina pacis nostrae super eum,
et livore eius sanati sumus.

Omnes nos quasi oves erravimus,
unusquisque in viam suam declinavit;
et posuit Dominus in eo
iniquitatem omnium nostrum.

Oblatus est, quia ipse voluit,
et non aperuit os suum;
sicut ovis ad occisionem ducetur,
et quasi agnus coram tondente se obmutescet,
et non aperiet os suum.

České překlady (Iz 53,1-7)

Padeřovská bible (z pol. 15. stol.)

Kto jest uvěřil slyšění našemu? A rámě Páně komu zjeveno jest? I vstúpi jako prútek před ním a jako kořen z země žieznivé. Nenie tvárnost jemu ani krása. A viděli sme ho a nebieše popatřenie. A žádali sme jeho pohrdaného a najzavrženějšieho z mužóv. Mužě bolestí a vědúcieho nemoc. A jako skrytý obličej jeho a pohrdaný. Protož aniž sme vážili jeho. Zajisté neduhy našě on jest vzal a bolesti našě on jest nesl. A my sme mněli jeho jako malomocného a poraženého ot Boha a poníženého, ale on raněn jest pro nepravosti našě, potřien jest pro hřiechy našě. Kázen pokoje našeho na něm a z sinalosti jeho uzdraveni jsme. Všickni my jako ovcě blúdili sme, každý na cěstu svú uchýlil sě jest a Pán položil jest na něho nepravost všěch nás. Obětován jest; neb jest sám chtěl a neotevřěl jest úst svých. Jako ovce k zabití veden bude a jako beránek před tiem, ješto jej střiže, umlkne a neotevře úst svých.

Kralická bible (vyd. v letech 1579-1593)

Ale kdo uvěřil kázání našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno? Nebo před ním vyrostl jako proutek a jako kořen z země vyprahlé, nemaje podoby ani krásy; viděliť jsme jej, ale nic nebylo při něm viděti toho, proč bychom ho žádostivi byli. Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolesti a kterýž zkusil nemocí a jako ten, před nímž každý ukrývá tvář svou; nejpohrdanější pravím, pročež sme ho sobě za nic nevážili. Ješto tě on nemoci náše na sebe vzal a bolesti náše vlastní on nesl; my však domnívali sme se, že jest raněn a ubit od Boha i strápen. On pak raněn jest pro přestoupení náše, potřín pro nepravosti náše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena a zsinalost jeho lékařství nám způsobeno. Všickni my jako ovce zbloudili sme, jedenkaždý na cestu svou obrátili sme se a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás. Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých; jako beránek k zabití veden byl a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.

Ekumenický překlad z r. 1991

Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova? Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.

Karel Kučera, ©2001


Žalm 129 (Ps 129,1-8) <<top of the page>> Narození Ježíše Krista (L 2,1-14)